Stružničáci

Dvě nezapomenutelné postavy stružnické historie. Pánové Miroslav Černý a Josef Cvik

Uprostřed je stružničák pan Jaroslav Makal v roce 1969, při předávání odměny u příležitosti oslav 75. výročí založení ČKD Žandov

Trochu předvánoční atmosféry. Mistr řeznický, pan Oldřich Merenus při zabíjačce, která se uskutečnila 9. prosince 1983 v Jezvé

Pan Břečka před svým domem č.p. 112

Paní Václavíková a “pan” Bohouš Ehrlich v České Lípě při oslavách dožínek

 

Stružnice č.p. 107 asi v prosinci 1977 – chalupa paní Tóthové.

Paní Tóthová před svojí chalupou, později se odstěhovala na Slovensko za příbuznými. Pejsek paní Tóthové se jmenoval Kapina. A pletl si kočky s fenkama:-) jak doplnil pan Belbl.

Na fotografii někdy z let 1936-1937 si s neznámou dámou povídají, vpravo s kolem František Marák, vlevo jeho zeť Willibald Tröschel, oba dva pánové mají velmi zajímavý osud, který nám popsal syn Willibalda Tröschela pan Hanuš Tröschel. Za nimy je dům č.p. 14 s hostincem, který vlastnil pan Franz Peterle a vpravo vykukuje stružnické nádraží.
František Marák se narodil v roce 1886 na Valašsku ve Valašské Bystřici, vyučil se sklářem, a kvůli řemeslu se počátkem dvacátého století vydal do severních Čech, kde našel práci ve sklárnách ve Svoru. Zde se seznámil se svojí ženou Mariou rozenou Tamme, oženil se a měl dvě děti Marii a Jana. V roce 1914 narukoval do Rakousko-Uherské armády jako infanterista a odjel na východní frontu do Haliče, kde byl zajat carskou armádou. V zajetí se přihlásil do vznikajících čs. legií a zúčastnil se tzv. sibiřské anabáze československých legií. Z ruského přístavu Vladivostok byl evakuován do Japonska, kde čekal na transport domů do nedávno vzniklého Československa. Třicátýmšestým transportem čs. legií pak vyplul z Japonska na americké lodi Heffron, lod ovšem v důsledku kapitánova alkoholismu ztroskotala a ačkoliv bylo mužstvo zachráněno, čekalo ho další čekání v Japonsku na transport domů. To se podařilo až v roce 1921 plavbou přes indický oceán a kolem Afriky do italského přístavu Terst a pak vlakem do Čech. V roce 1924 koupil od ing. Jareše dům ve Stružnici naproti statku, který společně se statkem patřil do roku 1918 Řádu maltézských rytířů. Kvůli onemocnění tuberkulozou musel zanechat práce ve sklárně a stal se státním zaměstnancem – stružnickým cestářem. Za první republiky patřil společně s několika málo jedinci, většinou ve státních službách, k české minoritě žijící ve Stružnici. Na podzim 1938 po připojení pohraničí k Německu odešel s manželkou do Mnichova Hradiště, kde prožil celou válku. V roce 1945 se vrátil zpět do Stružnice a stal se prvním předsedou NV ve Stružnici. Bydlel zde až do své smrti v roce 1963.
Willibald Tröschel, se narodil v roce 1911 v obci Dobrná nedaleko Děčína. Vystudoval v Děčíně a stal se stavebníkem. V roce 1936 se oženil s Marií roz. Marákovou a přestěhoval se do Stružnice, kde se jim narodili děti Hans (Hanuš) a Erika. V roce 1939 byl povolán k odvodu do německé armády, byl však ze zdravotních důvodů odveden pouze do pracovní služby a poslán k Baltu do Gdyně, kde pracoval jako stavbyvedoucí pro německé válečné námořnictvo. V roce 1944 po invazi spojenců ve Francii byl jeho zdravotní stav překlasifikován na “schopen”, a byl poslán na západní frontu v hodnosti vojína pěchoty. V zimě 1945 byl zajat americkou armádou a internován v americkém, později francouzském zajateckém táboře. Ze zajetí byl brzy po skončení války propuštěn a vydal se pěšky z Francie domů, do Stružnice. Došel ovšem jen na české hranice nedaleko Chebu, dále do vlasti ho čs. úřady nevpustily. Stal se tedy nedobrovolným exulantem a sdílel osud společně se statisíci poválečnými vyhnanci z Československa. Usadil se v Norimberku, kde pracoval jako projektant a architekt u německých drah. Zemřel v roce 1995 v Norimberku.

Námořník 🙂 Josef Ryšavý na Ploučnici

Eliška a Pavel Hudcovi u mlýna

Branci asi v roce 1946 – vzadu zleva je Ladislav Tomiška vedle něj je Václav Benda a dole vlevo Šveňha.

Přijímání z roku 1950
Vlevo vzadu stojí Josef Franěk, před ním Zdeněk Zákostelecký a před ním Josef Hercík.
Vedle J. Fraňka Milan Vavroušek, před ním Franta Matys a před ním Robert Vavroušek. Vedle M. Vavrouška stojí Četmír Kubíček a před ním Jaroslav Buriánek.
Vedle Č. Kubíčka stojí Stanislav Pirunčík a před ním Přemek Benda.
Vedle S. Pirunčíka stojí Stanislav Zákostelecký a před ním Zdeněk Hradecký.
Vedle S. Zákosteleckého stojí Josef Šotka před ním Karel Jelínek.
Dole stojí ? Hrdličková, Helena Fraňková a Blanka Flödrová

Branci na setkání s předsedou MNV panem Peřinou přibližně v roce 1961.
Zleva ? , Bohouš Ehrlich, ? Hlaváč, Jarda Pernica, Bohumil Peřina, ? Rajchl, Jan Novák který nám brance popsal, nad ním Bája Jurášek a Tonda Koubek

Zleva paní Mečířová, pan Chadima, pan Jiřička, pan Fletcher, zády k nám pan Peřina a ostatní nevím.

Manželé Švejchovi před svým domem.

Manželé Břečkovi před volební místností v budově MNV

Ernest Roy Fletcher

narozen v Deutsch Wagramu a křtěn v kapli při britské ambasádě ve Vídni, sloužil jako žokej na panství Loučeň u Alexandera Thurn Taxise. Jednou vyprávěl, že odvážel v kočáru coby kočí z Loučně následníka trůnu Ferdinanda d´Este a jeho manželku vévodkyni Žofii Chotkovou, což byla pro něj velká pocta. Po válce žil ve Stružnici a je pochován na zdejším hřbitově.

Dětská besídka v Sokolovně asi v roce 1979.

Účastníci spartakiády v Praze ze Stružnice v roce 1955.
Vzadu stojí Honza Tröschel, Krystýna Lacinová, Božena Semerádová, Ješeta .
Ve předu stojí Přemek Benda, Milada Jirešová – Novotná učitelka z MŠ, Drahuše Kamenická, Marie Táborská a Libuše Pospíšilová.

Na fotografii je vidět ještě dřevěný most u statku a paní Kubišová se svojí maminkou asi v roce 1948.

Na této fotograffi jsou hasiči asi v roce 1950.
Zleva stojí Půlpán, X , Josef Jelínek, Jarda Zavadil, Vlastik Šveňha, Franta Mocek, a Palouček.
Zleva sedí Jarda Semerád, František Švejcha – řidič, Josef Šotka – velitel, X , X.

Na fotografii jsou odvedenci ze Stružnice v roce 1946.
Zleva stojí J. Novotný , Zdeněk Holub, Jarda Semerád, Franta Šimeček, Jarda Vaníček, Standa Bittner.
Zleva sedí X , Jirka Židlický, Josef Jánský a Jarda Šveňha.

Kácení májí v roce 1957. Zleva: ?, pan Karel Fletcher, paní Peřinová, paní Hnátková, paní Gita (Švandová) Selcová a nevíme.

Starší komentáře

1.     josef:

Poté měla paní Tóthová dalšího psa a když se odstěhovala na Slovensko, tak tam zůstal. Tak jsme si ho osvojili a jmenoval se Ronek. Měli jsme ho asi od roku 1977 až do roku 1982, to když jsme se stěhovali. Pořád se vracel na Sokolovnu, denně jsme pro něj chodili a pak už jsme ho nenašli. Byl vděčný, že jsme se ho ujali, takový hodný a vděčný pes.

18 Únor 2011, 10:13 pm | Upravit

2.     Petr Fletcher:

Dobrý den pane Belbl, děkuji za pochvalu i krásný komentář :-).
Doufám, že se vám podaří nějaké fotky najít.
Fletcher

4 Únor 2011, 9:43 am | Upravit

3.     Belbl:

Hezké stránky. Kouknu v archivu na nějaké fotky které by se vám hodily. Určitě nějaké najdu. A ten pes paní Tóthové se jmenoval Kapina. A pletl si kočky s fenama.
:)))

2 Únor 2011, 5:21 pm | Upravit

4.     chadima pavel:

čau Petře, nezapoměls nahodou na mě. Pošli mi prosím tě kontakt na Káju Choura a Pepu Jakubů. Díky moc Pavel

15 Květen 2009, 1:34 pm | Upravit

5.     Libor:

Dobrý den provádím rekonstrukci starých čb fotografií kdyby jste měli zájem tak napište

27 Říjen 2008, 1:21 pm | Upravit

6.     Hanuš Tröschel:

Na fotografii ze spartakiády stojí v druhé řadě Ješeta, vpředu pak učitelka Milada Jirešová – Novotná.

29 Červenec 2008, 3:57 pm | Upravit

7.     Petr Fletcher:

Děkujeme za pochvalu a doufáme, že jste na našich stránkách našli něco zajímavého  nebo jste se alespoň pobavili.

17 Březen 2008, 11:33 am | Upravit

8.     Jana Šroufková:

Zdravím…moc hezky udělané stránky. Dokonce jsem tady na fotografiích našla svého otce (Jana Nováka) jako mladého brance.Už se těším, až mu tyto stránky ukážu:-).

14 Březen 2008, 3:06 pm | Upravit

9.     Milan Bouška:

Po pátráni pro www.zanikleobce.cz jsem narazil na vaše stránky které jsou vynikající diky za historii. za www.usti.blog.cz M. Bouška

11 Březen 2008, 10:18 pm | Upravit

10.  Jaroslav Kříž:

I když nejsem rodilý občan Jezvé, jsem nadšen nejen historickými obrázky (zejm. kostelem ve Stružnici), ale výtečně udělanými www stránkami obce.

S pozdravem, Jaroslav Kříž,
Jezvé 44