Stružnický mlýn

Přidány obrázky mlýna z roku 1989

Na reklamním obrázku je krásně vidět celý areál stružnického mlýna. Vlevo stodola (dnes vodácká klubovna), za ní dům personálu, kde po válce bydlela paní Hudcová a další zázemí. Mezi stodolou a domem personálu je docela pěkně vidět úzkorozchodná drážka, která prý vedla až na konec lesa na Mlýnském vrchu. Po této drážce se dopravovalo dřevo na pilu. Vpravo vlastní mlýn a před ním pila.

Toto je zřejmě nejstarší obrázek mlýna, datum se ale nepodařilo zjistit.

Dva pohledy na mlýn a Mlýnský vrch – výřezy z pohledu prošlého poštou v roce 1916.

 .

Dva výřezy ze stavebních výkresů turbíny ve mlýně
– starý barevný, tj. původní ze dne 13. dubna 1894
– překreslený černobílý (jiný pohled na umístění turbíny z téhož původního výkresu) překreslil 30. 10. 1988 Radek Šulc, tehdy student na průmyslovce, dnes Ing. Radek Šulc, Ph.D., informační manažer Strojní fakulty ČVUT. Mimochodem, základní parametry Francisovy turbíny byly: výkon 45 koní při 38 otáčkách za minutu a spádu (rozdílu hladin) 1550 mm. Obrázky zapůjčil a textem opatřil ing. Jan Mečíř.

.

Titulní strana záznamní knihy z let 1939 – 1941 a detail z dubna 1939.

..

Titulní strana záznamní knihy z let 1940 – 1942 a detail z února 1942.

..

Titulní strana záznamní knihy z let 1943 – 1945 a detail z dubna 1944.

V dochovaných mlýnských knihách od ledna 1941 do července 1942 a od prosince 1943 do dubna 1945 jsem vyhledal a sestavil tabulky – kolik se semlelo pšenice a žita, jaká byla výtěžnost a jaké za to měl mlynář Matzig tržby. Za semletí jedné tuny obilí účtoval mlynář 24 Říšských Marek.

Dodací list mouky

„Radost” do rodiny mlynáře Josefa Matziga – obsílka z Finančního úřadu v České Lípě z 29. září 1941.

Materiály o mletí obilí zapůjčil pan Jan Šimek.

——————————————————————————————————————————————————
————————————————————————————————————————————
——————————————————————————————–

Poválečná historie mlýna

.

Dva dokumenty z 26.5. 1945 k převzetí mlýna panem Hašlem, prvním poválečným mlynářem ve Stružnici a potvrzení o národní spolehlivosti pana Hašla, bez kterého by správu mlýna nemohl převzít.

Tři obrázky stružnického mlýna z roku 1989.

Na spodním obrázku je krásně vidět sloup na kterém stával katr, který používal předválečný majitel mlýna pan Matzig pro řezání dřeva. Uprostřed je vidět otevřené stavidlo a vpravo od něj je bouda, která kryla slup. Ten sloužil k chytání ryb, zejména úhořů v době jejich tahu.

         

Několik fotografií z exteriéru i interiéru mlýna z listopadu 2007

        

Několik fotografií z 9. června 2013. Na mlýně je vidět nová střecha se slunečními kolektory, vyměněnými okny a připraveny jsou další opravy.

Starší komentáře

1.     vojta:

pan jan šimek je můj známí

11 Srpen 2009, 8:38 pm

2.     Carda:

Však on by se nezřítil a možná by ho někdo zachránil v původní podobě. Určitě by se zachovalo původní technické vybavení. Proč se vlastně bezhlavě nenávratně ničilo?? Zas tolik za komanče za železo nebylo… Může to tu někdo objasnit??

15 Srpen 2008, 10:40 pm

3.     Ivan Hammer st.:

Myslím,že nebýt vodáckého spolku, tak by budova mlýna neměla opravenou střechu, vyměněná okna a dotyčný NEZNÁMÝ by se s největší pravděpodobností mohl pouze kochat pohledem na zříceninu mlýna.

6 Duben 2008, 9:09 pm

4.     Jana Kuncova:

souhlasim s predchozim prispevkem.vzpominam jak vypadal jeste zacatkem 60. let.

28 Prosinec 2007, 9:00 pm

5.     Neznámý:

Toho mlýna je velká škoda, byla by to krásná památka, nutno dodat, nebýt vodáckého spolku který mlýn zdevastoval do dnešní podoby… Nenávratná škoda…