Historie obcí a přilehlého okolí

Franz Josef Zenker

Zenkerové a valteřická škola

 Franz Josef Zenker


Franz Josef Zenker

*10.2.1785 Valteřice †14.2.1852 Drážďany

Ve Valteřicích (Waltersdorf) se narodil jeden z mnoha slavných synů údolí Ploučnice (Polzental). Byl jím Josef Zenker Rytíř řádu Franze Josefa I., nositel titulu “První obchodník Gildi” a čestný občan města Moskvy.

Narodil se roku 1785 ve Valteřicích v domě č.p. 35 jako prvorozený ze sedmi dětí. Navštěvoval školu v Horní Polici, pomáhal na rolnické usedlosti svého otce a hrál ve venkovské kapele. V roce 1802, jej povolal jeho strýc bankéř Andreas Zenker coby bezdětný k sobě do Moskvy.

Andreas (Andrejevič) Zenker se narodil 9. května 1762 ve Valteřicích. Již v roce 1780 vstoupil do služeb kamenickošenovské sklářské firmy Zahn a spol. v jejímž zastoupení se dostal jako obchodník s českým sklem nejdříve do Petrohradu a později do Moskvy.

Andreas Zenker byl velmi schopným obchodníkem a s vkladem pouhých 724 rublů založil v roce 1788 bankovní dům Zenker & spol. Tato banka postupně vyrostla na přední bankovní dům v Moskvě a vzkvétala až do bolševické revoluce v roce 1917. Andreas Zenker byl povýšen do řádu Rytíře Svatého Stanislava. Zemřel 29. ledna 1883 ve věku 70 let v Moskvě, kde je také pochován.
Josef Zenker byl svým strýcem vybrán jako pokračovatel načatého díla. Nejdříve se mu dostalo výtečného vzdělání – dva roky se učil v Petrohradě jazykům a obchodní nauce. Poté byl uveden do strýcova bankovního domu a v roce 1825 převzal od strýce vedení banky. Josef Zenker byl stejně úspěšný, jak ve vedení banky, tak i ve svém mecenášství. Přispěl ke vzniku mnoha kulturních památek v Moskvě, za což se mu dostalo ocenění čestný občan města Moskvy. Jedním takovým příkladem je velký oltářní obraz, který Josef Zenker nechal namalovat v roce 1846 pro katolický chrám Nanebevzetí Panny Marie v Moskvě. Obraz zobrazující Nanebevzetí Matky Boží namaloval Vilém Kandler (*28.2.1816 Chrastava †18.5.1896 Praha) jeden z nejžádanějších malířů své doby.

 Valteřická škola v plné kráse. Obrázek ze školní kroniky


Valteřická škola v plné kráse. Obrázek ze školní kroniky

Josef Zenker se rozhodl věnovat část ze svého nashromážděného kapitálu na stavbu školy ve své rodné obci Valteřice. Dne 25. května 1833 poslal psaní valteřickému rychtářovi, kde mu sděluje, že by chtěl postavit ve svém rodném místě školu, kterou bude sám financovat. Jak výstavbu, tak školní vybavení pomůckami i platy učitelům, pro které založil zvláštní fond. Obec by se podílela pouze na dopravě stavebního materiálu, proti čemuž rychtář ničehož nenamítal. Při stavbě školy ve Valteřicích, bylo učiněno několik archeologických nálezů, které byly základem pro vznik rozsáhlé školní sbírky. Objeveny byly nejen dva hromové kameny, ale také nádoba obsahující mastný popel a další střepy hrubé struktury síly až 30 mm, dále sekeromlat, nástroj vybroušený s křemičité břidlice. Josef Zenker financoval vybavení archeologického kabinetu a nakupoval prastaré předměty nalezené z údolí Ploučnice a blízkého okolí. Nechyběli zde také sbírky z Afriky a předměty indiánské kultury ze severní Ameriky.

Pro hudební kabinet zakoupil dvě piána a hudební nástroje pro školní orchestr a mnoho svazků not.Školní budovu projektoval okresní projektant Wenzel Gerzabek. Stavba byla započata v roce 1835 a dokončena byla v roce 1838. V květnu toho roku byla valteřická dvoutřídka také slavnostně vysvěcena. Dle přání Josefa Zenkera byly ve škole vyučovány tyto předměty: psaní, počty, německý jazyk, náboženství, zeměpis, dějepis, krasopis, latina, francouzský jazyk, hudba a úvod do sadařství. V roce 1847 byla škola rozšířena na trojtřídku a od roku 1850 již fungovala jako škola hlavní. Do školy chodili žáci i z okolních obcí. Například v roce 1919 navštěvovalo školu 106 žáků z Valteřic a okolí. Na náklady zřizovatele ve škole ordinoval také školní lékař. Jedním z lékařů kteří zde působili byl dr. Josef Schreiber otec Karl Schreibera, jezveckého poštmistra a matka Karl Schreibera Stefanie, zde působila jako industriální učitelka. Byla zde zřízena školní zahrada se školkou ovocných stromků.

DSCF0070


Razítko školní knihovny ve Valteřicích

 

 

Dále zde byla zřízena knihovna čítající 1 400 svazků v obou jazycích – v českém i v německém. U knihovny se nacházela studovna, nejen pro žáky a učitele, ale také pro obyvatele obce. Na školní budově byla umístěna věžička s hodinami se zvonkohrou a zvonem s vyobrazením Krista na kříži a Matky Boží s nápisem W.F.Z – 1791 – (Waltersdorf – Franz Zenker – 1791). V únoru 1942 byl zvon z věžičky sejmut pro válečné potřeby německé armády.

 

 

Byla to jedinečná škola nejen v širokém kraji, ale svojí výbavou patřila ke špičce v celé monarchii. Josef Zenker byl za svojí šlechetnou činnost v roce 1850 vyznamenán, již zmiňovaným řádem Franze Josefa I. Tento řád byl považován za předstupeň k povýšení do šlechtického stavu.

Okoli_osoby_Zenker_04


Pomník před školou, postavený vděčnými občany pro Franze Zenkera

Valteřice1


Vyzdobená škola se slavnostním nástupem.
Možná odhalení památníku Franze Zenkera

Za vše, co Josef Zenker vykonal pro svou rodnou obec, mu vděční obyvatelé Valteřic, umístily na školu bronzovou desku s poděkováním a 9. října 1904 mu valteřičtí postavili pomník. Na podstavci ze žuly stál památník z labradoritu s bustou Zenkrovou s vytesaným nápisem. “Josef Zenker 1785 – 1852. Unvergeslicht bleiben Dein Edelmut und Deine treue Heimatsliebe” (Nezapomenuta zůstane tvoje šlechetnost a věrná láska k domovu). Pomník stál jen do konce 2. světové války. Po válce byl pomník zničen a stejně dopadly i cenné sbírky Valteřické školy.

 Hrob Franze Zenkera na drážďanském hřbitově


Hrob Franze Zenkera na drážďanském hřbitově s nápisem
гoспoди спаси души eгo!

Tento vzácný muž zemřel dne 14. února 1852 nedaleko Drážďan, na své cestě do teplických lázní. V Drážďanech je pochován na Starém katolickém hřbitově ve skromném hrobě s německým a ruským nápisem. Josef Zenker, přestože byl ženatý, nezanechal po sobě žádných potomků, byl pak tedy ke svým synovcům a kmotřencům z Novosedla (Neugrund) opravdu štědrý a přenechal jim své dědictví a vedení podniku.

Dalším v řadě nositelů tohoto slavného jména i vzácných vlastností byl Josef Zenker z Novosedla, který se narodil 11. srpna 1821. I on byl velice prospěšný škole ve Valteřicích, jejíž patronát zdědil po svém předchůdci. Při rozšiřování hornopolického hřbitova v roce 1869 za 400 zlatých zakoupil pozemek a za dalších 400 zlatých zde nechal zbudovat středový litinový kříž na pískovcovém podstavci „Na paměť synů vlasti zemřelých v daleké cizině“. Josef Zenker zemřel dne 5. května 1870 při jedné ze svých cest do pruského Königsbergu (Kaliningrad) kde je také pochován.

 Valteřická škola přibližně v roce 1973, před ní stojí pan učitel Vlasák se svým synem Romanem


Valteřická škola přibližně v roce 1973, před ní stojí pan učitel Vlasák se svým synem Romanem

Po druhé světové válce sloužila budova školy k různým účelům. Stále zde byla škola, Místní Národní Výbor, později Zvláštní škola, pošta a soukromé byty. V jednom z těchto bytů se v listopadu roku 1978 vznítil trám zazděný v komíně a část školní budovy vyhořela. Požárem nejvíce utrpěla pravá část budovy a věžička. Zkáze podlehly i v té době již nefunkční hodiny se zvonkohrou, která se skládala ze tří různých zvonků. Zvonky údajně požár přežily, ale není známo, kde se dnes nachází.

 Škola po požáru v listopadu 1978


Škola po požáru v listopadu 1978

 Budova bývalé školy v květnu 2012


Budova bývalé školy v květnu 2012

Petr Fletcher

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*