Historie obcí a přilehlého okolí

Legionář František Marák

Marak

František Marák se narodil 12.6. 1886 na Valašsku ve Valašské Bystřici, vyučil se sklářem, a kvůli řemeslu se počátkem dvacátého století vydal do severních Čech, kde našel práci ve sklárnách ve Svoru. Zde se seznámil se svojí ženou Mariou rozenou Tamme, oženil se a měl dvě děti Marii a Jana.

V roce 1914 narukoval do Rakousko-Uherské armády jako infanterista a odjel na východní frontu do Haliče, kde byl 7.5.1915 zajat carskou armádou. V zajetí se 20.8.1918 přihlásil do vznikajících čs. legií a zúčastnil se tzv. sibiřské anabáze československých legií. Z ruského přístavu Vladivostok byl evakuován do Japonska, kde čekal na transport domů do nedávno vzniklého Československa. Třicátým šestým transportem čs. legií pak vyplul z Japonska na americké lodi Heffron, loď ovšem v důsledku kapitánova alkoholismu ztroskotala a ačkoliv bylo mužstvo zachráněno, čekalo ho další čekání v Japonsku na transport domů. To se podařilo až v roce 1921 plavbou přes indický oceán a kolem Afriky do italského přístavu Terst a pak vlakem do Čech. Demobilizován byl 25.3.1920.

V roce 1924 koupil od ing. Jareše dům ve Stružnici naproti statku, který společně se statkem patřil do roku 1918 Řádu maltézských rytířů. Kvůli onemocnění tuberkulozou musel zanechat práce ve sklárně a stal se státním zaměstnancem – stružnickým cestářem. Za první republiky patřil společně s několika málo jedinci, většinou ve státních službách, k české minoritě žijící ve Stružnici. Na podzim 1938 po připojení pohraničí k Německu odešel s manželkou do Mnichova Hradiště, kde prožil celou válku. V roce 1945 se vrátil zpět do Stružnice a stal se prvním předsedou Národního výboru ve Stružnici. Bydlel zde až do své smrti v roce 1963.

pověření

Zásadním dokumentem v poválečné historii naší obce, je pověření bývalého legionáře a místního starousedlíka pana Františka Maráka dočasným vedením Národního výboru. Pan Marák nechtěl odsunovat německé starousedlíky, mezi kterými měl mnoho přátel a tak se po krátké době vedení Národního výboru vzdal.

5 komentářů u Legionář František Marák

  • Dobrý den, neměl náhodou syna Ferdinanda? Na SOŠ Lužická učil dlouhá léta Ferdinand Marák češtinu a další předměty.

  • Dobrý den, pravděpodobně jde o shodu jmen, nebo o potomka některého z pradědečkových bratrů.

  • Dobrý den, rád bych Vás upozornil na některé nesrovnalosti, které zde publikujete.
    Citace: Z ruského přístavu Vladivostok byl evakuován do Japonska, kde čekal na transport domů do nedávno vzniklého Československa. Třicátým šestým transportem čs. legií pak vyplul z Japonska na americké lodi Heffron, loď ovšem v důsledku kapitánova alkoholismu ztroskotala a ačkoliv bylo mužstvo zachráněno, čekalo ho další čekání v Japonsku na transport domů. To se podařilo až v roce 1921 plavbou přes indický oceán a kolem Afriky do italského přístavu Terst a pak vlakem do Čech. Demobilizován byl 25.3.1920.
    1. Žádný transport příslušníků československého zahraničního vojska v Rusku či na Rusi nezačínal v Japonsku, ale byl organizován přímo z Vladivostoku.
    2. Pletete se pravděpodobně v označení transportů, loď Heffron plula dvakrát z Vladivostoku v roce 1919 a 1920. Poprvé jako transport invalidů, zraněných a nemocných a přestárlých vojáků pod označením č. VIII v srpnu 1919 a podruhé jako poslední organizovaný transport našich vojáků pod číslem XXXVI. v září 1920.
    3. Píšete že transport na lodi Heffron číslo XXXVI. v důsledku kapitánova alkoholismu ztroskotala, mužstvo bylo zachráněno a čekalo je další čekání v Japonsku na transport domů. Nejednalo se o XXXVI. transport ale o transport v roce 1919, loď Heffron s 877 příslušníky československé zahraniční armády v Rusku skutečně narazila na skálu a musela být opravena v japonském přístavu Kobe, kde po dobu opravy všichni příslušníci transportu byli ubytováni a po její opravě se transport znovu nalodil na stejnou loď Heffron a pokračoval západní trasou do Terstu.
    4. Rozhodně se tak tedy nemohlo toto stát až v roce 1921, když dotyčný transport číslo VIII. dorazil do Evropy do Terstu 17. prosince 1919, kdežto transport číslo XXXVI. taktéž na lodi Heffron dne 11. 11. 1920. Vašemu tvrzení odporuje i informace, že dotyčný byl demobilizován 25. března 1920, což se muselo udát až po jeho příjezdu do vlasti. Takže nemohl být v roce 1921 ještě někde na cestě a nemohl se plavit ani transportem č. XXXVI. jak tvrdíte.
    5. Ještě jedna poznámka. V srpnu roku 1918 se již nejednalo o vznikající československé legie, ale již o československou zahraniční armádu v Rusku, která v rámci carské armády měla za sebou bitvu u Zborova v červenci 1917 a jako součást francouzské armády od března 1918 ustupovala z Ukrajiny, bojovala u Bachmače a v srpnu 1918 byla v ozbrojeném konfliktu se sovětskými vojska. Tzn. že tato armáda již existovala, byla již utvořena.
    Přeji pěkný den, prosím, pokud to bude možné, pište ověřené informace, mylné informace matou ty, kteří o ně mohou mít zájem.

    • Dobrý den, děkuji za upřesnění. Tento text jsem převzal od potomků pana Maráka. Upozorním je na Váš komentář.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*