Jezváci

Paní Šestáková s dětmi, před školou asi v roce 1958

Střípek ze zapomenuté historie

O minulosti mnoha domů a někdejších obyvatel Jezvé je známo poměrně málo. Je proto zajímavá každá maličkost, která tyto mezery pomůže vyplnit. V okresním archivu se mi podařilo najít drobnost, která ilustruje život lidí v domě č. p. 44 (na náměstí vedle kostela). Tento dům dnes patří manželům Křížovým, kterým děkuji za překlad níže uvedené zprávy.

Zpráva v Deutche Leipaer Zeitung ze čtvrtka 27. března 1941, s titulkem Diamantoví oslavenci Neustadtlu (Jezvé) uvádí, že manželé Ulbrichovi oslavili diamantovou svatbu. Manželství uzavřeli v Horní Polici 9. února roku 1881.

Manželé Ulbrichovi z Jezvé čp. 44

Johan Ulbrich se narodil 28. listopadu 1857 jako syn zahradníka a učil se truhlářství u Stefana Patznera v Horní Polici. V roce 1880 se osamostatnil a své řemeslo pak provozoval 42 let. Jeho manželka Johana, rozená Driesel/ová se narodila 18. června 1860 v Radči (Schossendorf).  Její otec byl soustružník rohoviny, matka selského původu.

Krátce po uzavření manželství prožili Ulbrichovi velkou povodeň v údolí Ploučnice, která na jejich sídle nadělala velké škody, protože voda v obytných místnostech dosáhla výšky ½ m.

Ulbrich se aktivně podílel na veřejném životě. 60 let byl členem dobrovolných hasičů a byl jedním z nejlepších vedoucích oddílu. 9 let byl v obecní radě, za světové války založil úřad dohlížitelů na maso a komisi pro výživu. Je čestným členem Spolku válečných kamarádů, píše se ve zprávě.

Manželé měli šest dětí, z nichž čtyři zůstaly na živu. Prarodiče dnes mají devět vnuků a paní Ulbrichová je nositelkou čestného mateřského kříže. Otcovo truhlářství přešlo v roce 1922 na syna Emila.V roc 1930 paní Ulbrichová těžce onemocněla, uzdravila se však a dnes je navzdory vysokému věku, vedle svého manžela v dobré duševní i tělesné pohodě.

U příležitosti jubilea manželů se připomíná veselá příhoda na svatbě. Jako snoubenci čekali se svatebními hosty na poněkud strmé ulici na muzikanty z Neustadtlu (Jezvé). Všude známý veselý mistr provaznický Eduard Hocke z Neustadtlu, který fouká bombardon uklouzl na zledovatělé ulici a se svým nepřehlédnutelným tělem upadl na svůj nástroj, ze kterého po té zátěži byla velká placka. Hode se nenechal kvůli tomu vyvést z klidu, ani brvou nemrknul a nakonec se začal smát s ostatními.

Zpráva končí přáním manželskému páru, aby ještě dlouho mohli prožívat německou historii v dobrém duševním a tělesném zdraví.

 

Svatební fotografie manželů Ikert z roku 1920. Manželé Edmunt a Marie byli majiteli koželužské továrny vedle kostela.

 

Pan Josef Křemen a jeho Pochvalný dekret za čestnou a věrnou službu v armádě Československé republiky

Ve školce asi v roce 1977 – Karel Koubek, Šárka Vrzalová, Rosťa Nosek a Pavlína Jílková.

Fotka je asi z roku 1965 – Karel Koubek, Venca Zahrádka, Bohouš Hamr a Lojzík Jurášek na Ploučnici v místech, kde je teď v Jezvé most.

Fotka asi z roku 1978 – Petr Kotek, Jana Čechová, Stáňa Cinklová, Marcela Kotková, Lenka Koubková a nejmladší je Robert Kotek – focené před domem Cinklů (naproti Zahrádkům)

Rok 1968 nebo 1969. Na dřevěné lávce přes řeku ke Kuncům stojí paní Bělová s dcerami Lenkou a Radkou

Dům jezveckého cestáře pana Maštalíře a paní Maštalířová se svým pejskem před domem

Železná sobota v roce 1952 na obrázku je kromě jiných paní Šestáková s dětmi. Vy ostatní se najděte a napište mi.