Historie obcí a přilehlého okolí

Karl Schreiber


Po čtrnáctiměsíčním pátrání po všech možných institucích včetně Židovských obcí v Děčíně, Liberci i v Praze, po mnoha hodinách pátrání v internetových databázích i vysedávání v archivech, jsem konečně slavil úspěch a nalezl příběh občana z našich obcí, který měl židovský původ. Jak se mi podařilo ověřit, pan Karl Schreiber skutečně pocházel z židovského manželství, ale naštěstí pro něj, měl za manželku Němku. Z těchto důvodů se na něj nevztahovaly rasové zákony Třetí říše v plné míře. Nebyl transportován do koncentračního tábora a 2. světovou válku přežil v Jezvé. Jméno Schreiber bylo mezi židovskou komunitou vcelku rozšířené a z nedalekého Terezína bylo transportováno do německých vyhlazovacích táborů nejméně 83 nositelů tohoto jména.

Jezve_osoby_schreiber_1

Poštovní úřad v Jezvé

Po skončení 2. světové války si vrchní poštmistr ve výslužbě pan Karel Schreiber uvědomil, jaké nové nebezpečí jemu a jeho rodině hrozí ve formě odsunu. Na nic nečekal a dne 16.6 1945 se odhodlal této nespravedlnosti postavit. Celý život poctivě a usilovně pracoval pro svou vlast, nejdříve pro Rakousko-Uherskou monarchii a následně pro Československou republiku. Vrchní poštmistr napsal dopis svému celoživotnímu zaměstnavateli Ředitelství Pošt a telegrafu v Praze. Tento dopis pan Karl Schreiber odeslal z pošty v České Lípy dne 16.6.1945. Dopis obsahoval jeho stručný životopis a prosbu o pomoc při vyřízení jeho žádosti a vy si ho zde můžete přečíst v původním znění:

Ředitelství Pošt a Telegrafu v Praze.

Tak jako dítě hledajíce pomoc, běží k matce, taktéž jsem já, starý pensista, nucen obtížiti sl. ředitelství s velikou prosbou. K tomu chci Vám podati stručný životopis:
Narodil jsem se v květnu 1857 jako syn lékaře Dr. Josef Schreibera ve Valteřicích č. 99 u České Lípy. Jako školák jsem byl poslán do Mělníku abych se naučil češtině.
V roce 1870 nastoupil jsem místo praktikanta v pražském velkoobchodě, kde jsem zároveň navštívil obchodní školu a získal si obchodní znalosti. Zůstal jsem v Praze až do roku 1877, kdy začala pro mne vojenské služba. Následkem dobrých vysvědčení jsem byl už po 2 roce šikovatelem u 4. děl. pluku.
Když pak v roce 1885 pro nově zřízený poštovní úřad v Jezvé u České Lípy bylo vypsáno místo expedienta, podal jsem žádost, ve které jsem se odvolal na dobré znalosti v češtině ústně i písemně. Mé žádosti bylo vyhověno a dne 1. července 1885, po ukončení výcviku jsem nastoupil službu. Už 1. července 1886 byl jsem jmenován jako poštmistr pod č. 36.595 pražského poštovního ředitelství a dne 13. května 1920 č.92.000/1920 lll a jako vrchní poštmistr VII Rcl. Moje služebky za r. 1920,1921,1922 a 1923 znějí vesměs na známku: „velmi dobře“. Důkaz mých znalostí. Do penze byl jsem dán dne 23.9. 1923 č. 147917 s pochváleném uznáním.
Moje pense byla vyměřena dekretem 206.618-IV-1930 ze dne 25. 9. 1930 na měsíčně Kč 1864.- za hotové.
Od 1. listopadu 1938 jsem obdržel od poštovního ředitelství v Ústí nad Labem RM 223,68 a po 1. lednu 1941 měsíčně RM 271,17.
Mě osobně a celé mé rodině (moje dcera byla provdána za českého oficiála) se vedlo po celých minulých 7 let velice špatně, protože jsem nebyl čistě „árijský“. Můj tatínek Dr. Josef Schreiber se narodil jako syn židovských rodičů v České Lípě v roce 1807. Je nepředstavitelno, co nám vše udělali a jak nás proto ponížili. Můj zdravotní stav trpěl velice pod tou stálou nenávistí nacistů. Moje celá rodina se nezúčastňovala ničeho a také nebyla u NSDAP.
Tím mým životopisem jsem doufám urovnal cestu pro velikou prosbu, kterou se nyní troufám předložiti:
Prosím zdvořile, abyste mě zařadili od 1. 7. 1945 do řad čsl. pensistů a aby mě pense byla vyplacena v plné míře.
Splníte-li tuto mou prosbu, byste zajisté udělali mnoho dobré a zajišťují Vám už předem svou vděčnost.
Jezvé u České Lípy 16.6. 1945
Karel Schreiber vrchní poštmistr v.v. Jezvé 38A

Jezve_osoby_schreiber_2
Podací lístek od tohoto dopisu

Ještě jeden dopis v původním znění určený Okresnímu Národnímu výboru v České lípě:

Okresní Národní výbor v České Lípě.

Pensionist, vrchní poštmistr Karel Schreiber v Jezvé u České Lípy, přes 88 roků starý prosí, aby se svou starou manželkou Žofie Schreiberová a jeho dcera Eliška Jíchová přes 60 roku stará, nemusejí se vystěhovati.
Já a moje rodina jsme už tady v Jezvém 60 roků. Já jsem syn židovských rodičů, otec byl lékařem ve Valteřicích u České lípy a zemřel v roce 1893. Narozen byl roku 1807.
Prosíme abyste laskavě nahlédli do přiloženého tisku žádosti odeslané dne 16. t.m. ředitelství pošt a telegrafů v Praze, ježto v ní jsou uvedeny skutečnosti, kterými hodlám svoji zpředu uvedenou prosbu odůvodniti.
Ani já, ani moje manželka a dcera nepřistoupili jsme politické straně NSDAP a nebyli jsme nikdy a nikde zúčastněni na Hitlerových akcích. Neměli jsme s tím nic společného.
Z těchto důvodů prosím ještě jednou o vyslyšení mé prosby.
Jezvé u České Lípy 20.6. 1945
Karel Schreiber vrchní poštmistr v.v. Jezvé 38A

Jezve_osoby_schreiber_3

Hrob rodičů Karla Schreibera na jezveckém hřbitově

Pan Karel Schreiber neměl vůbec jednoduchý život. Jako dítě byl, jak sám píše, odeslán z domova do Mělníka, aby se naučil česky, ve třinácti letech byl již v Praze jako praktikant, kde zároveň navštěvoval obchodní školu. V Praze byl až do roku 1877 do nástupu na tříletou vojenskou službu. Po návratu z vojny podal žádost na zaměstnání na nově vznikajícím Poštovním úřadu v Jezvé. Do zaměstnání byl přijat a to se stalo jeho celoživotním posláním.

Těsně po ukončení vojenské služby se v roce 1881 oženil s Theresií Hanke-Langerou a 23. listopadu 1881 se jim narodil syn Adalbert Schreiber.

16. října 1882 se Schreiberům narodil syn druhý syn Rudolf Karl Josef a již 18. listopadu umírá.

V roce 1885 se jim v Jezvé narodila dcera Ella, která se  23. září 1913 provdala za děčínského úředníka jménem  Franz Jícha, těm se 15. června 1915 v Podmoklech narodila dcera Markéta – vnučka pana Schreibera.

12. března 1893 umírá jeho otec Dr. Josef Schreiber, valteřický lékař a druhorozený syn židovského obchodníka jménem Israel Schreiber z České Lípy, který byl takzvaný Schutzjude, tedy Žid pod ochranou obce. Za tuto ochranu a právo obchodovat, ale musel obci zaplatit a ochranné právo nebylo dědičné. Jeho ordinaci ve Valteřicích dočasně převzal doktor Josef Martin z Horní Police.

17. července 1904 tragicky zemřel jeho syn Adalbert posluchač právní fakulty, pravděpodobně na následky úrazu při výkonu vojenské služby u 26. Regimentu dělostřelectva Císařské a královské armády. Adalbertovi bylo pouhých 23 let.

V roce 1915 umírá matka Karla Schreibera Stefanie, industriální učitelka školy ve Valteřicích, kde oba jeho rodiče bydleli a pracovali. Stefanie byla pohřbena na jezveckém hřbitově do hrobu vedle svého manžela Josefa.

Dalším neštěstím, které přinesl život, bylo 13. května roku 1919 úmrtí jeho manželky Theresie. Těžko se žije člověku samotnému a tak v roce 1921 již žije ve společné domácnosti s Žofií Lösel z Verneřic, ta se později stala jeho druhou ženou.

Jezve_osoby_schreiber_4

Valteřická škola v době působení Stefanie Schreiber

V září roku 1923 pan vrchní poštmistr odešel do výslužby a určitě si plánoval, jak si bude užívat klidného stáří. I jako důchodce byl váženým občanem své obce a vedl velice aktivní život. Byl ředitelem Spořitelny a záložny pro Jezvé a okolí, a coby vojenský vysloužilec byl čestným velitelem Spolku válečných veteránů Jezvé, Stružnice kde byl i se svou ženou členem. Byla to doba, kdy nezáleželo na tom, jestli je někdo Žid, Němec nebo Čech. Všechno se ale mělo změnit a osud opět rozdal karty jinak, než si pan vrchní poštmistr ve výslužbě přál.
V roce 1933 v Německu nastoupil k moci Adolf Hitler. Ten se netajil svými válečnými ambicemi a nad Evropou se začaly stahovat temné mraky. V roce 1935 vstoupily v platnost Norimberské rasové zákony, které vylučovaly Židy ze společnosti. Ty zde zatím neplatily, ale v roce 1938 vypukla 2. světová válka, která postihla i Československo. Těžko si dovedeme představit jaké pocity pan Schreiber ve svém věku a se svým židovským původem za války musel zažívat obzvlášť, když viděl a slyšel co se děje s židovskými občany. Věděl, jak jsou omezována jejich práva, jak jsou transportováni do Terezína a to ještě nevěděl, co následuje pak a co bylo střeženým tajemstvím – vyhlazovací tábory. Když válka skončila porážkou Hitlera, muselo se panu Schreiberovi nutně ulevit, ale zároveň vyvstal nový problém v jeho životě – vysídlování německých obyvatel. Jak můžeme z jeho dopisů vycítit, starost o osud jeho blízkých mu byla přednější, než starost o sebe sama. Pan Schreiber bránil sebe a svou rodinu seč mu jeho síly stačily, ale všechno bylo marné a tak i přesto, že zpočátku byli vedeni v seznamech jako antifašisté, postihl je trest horší trestu smrti – vyhnání.

Jezve_osoby_schreiber_5

Podobný lístek dostal i Karel Schreiber s rodinou

Svým věkem – téměř 89 let, svou prací, svým židovským původem i těžkým životem si Karel Schreiber zasloužil shovívavé a velkorysé jednání hodné vítězů. To se bohužel nestalo a dne 11. března 1946 byly společně se svou ženou Žofií, dcerou Eliškou Jíchovou a vnučkou Markétou provdanou Hübnerovou odsunuti.